Český premiér Andrej Babiš na summitu NATO, který se koná v turecké Ankaře, oznámil, že Česká republika letos nesplní závazek vynaložit na obranné výdaje 2 % HDP. Tento závazek, který je součástí širšího rámce NATO, měl být naplněn do roku 2024, avšak Babiš uvedl, že jeho kabinet zdědil rozpočet s deficitem ve výši 90 miliard korun, což znemožňuje dodržení tohoto závazku. Babiš ve svých vyjádřeních podtrhl, že situace, kterou jeho vláda převzala, je kritická a že je třeba ji nejprve stabilizovat.
Na summitu se také vyjádřil americký prezident Donald Trump, který se ostře vyjádřil na adresu spojenců NATO a jejich nedostatečné podpory USA. Trump zmínil, že není spokojený s tím, jak NATO reagovalo na různé mezinárodní krize, včetně situace v Íránu, který označil za hlavního sponzora terorismu. Prezident USA také kritizoval nedostatečné zvyšování obranných výdajů ze strany některých členských států, včetně Španělska, a vyjádřil obavy, že USA přispívají do aliance nepřiměřeně velkým dílem, zatímco ostatní země se na obranných nákladech podílejí méně.
Trumpova kritika spojenců a situace v NATO
Trump při svém projevu na summitu vyjádřil nespokojenost s tím, že NATO podle něj nedostatečně podpořilo USA v jejich vojenských operacích. Uvedl, že by se mělo více dbát na bezpečnostní výdaje a že by členské státy měly více přispět na obranu. Kritizoval také postoj Španělska, které odmítá výrazně navýšit obranné výdaje na 3,5 % HDP do roku 2035. Podle Trumpa je to pro USA nepřijatelné, a proto nařídil ministrovi Scottu Bessentovi, aby přerušil obchodní vztahy se Španělskem, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro obchodní vztahy s celou Evropskou unií.
Na summitu se premiér Babiš setkal s řadou evropských vůdců, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dánské premiérky Mette Frederiksenové. Diskuse se točily nejen kolem obranných výdajů, ale také kolem aktuální situace na východní frontě a potřebě silnější evropské obrany. Babiš zdůraznil, že Česká republika se i přesto snaží zvýšit své výdaje na obranu, a to z aktuálních 1,4 % HDP na cílovou úroveň, přestože letos nebude možné závazek dodržet. Přesto se Česká republika snaží přispět k bezpečnosti v regionu, zejména v kontextu konfliktu na Ukrajině.
Dopady na vztahy mezi členskými státy NATO
Trumpovy komentáře a požadavky na zvýšení obranných výdajů mohou mít za následek napětí mezi členskými státy NATO, zejména těmi, které se potýkají s ekonomickými obtížemi. Kritika Španělska ze strany Trumpa, která je členem EU a zároveň NATO, může narušit obchodní vztahy s celým blokem, a to v době, kdy se ekonomiky snaží zotavit po pandemii. Odpovědi jednotlivých států na Trumpovy požadavky se mohou v následujících měsících ukázat jako klíčové pro budoucnost transatlantických vztahů a stability v rámci NATO. Babišova otevřenost k diskusi o obranných výdajích ukazuje, že i menší země se snaží najít rovnováhu mezi národními zájmy a závazky vůči alianci. Výsledky summitu a následné kroky jednotlivých zemí budou důležité pro další směřování NATO a jeho schopnost reagovat na současné bezpečnostní výzvy.
