V České republice se v posledních letech objevily zprávy o tom, že důchodový systém nastavený státem znevýhodňuje osoby s vyššími příjmy. Vzhledem k tomu, že průměrný důchod je stanoven na základě průměrné mzdy a doby pojištění, lidé, kteří vydělávají nadprůměrně, čelí výraznému poklesu životní úrovně při přechodu do důchodu. Tento jev je obzvlášť alarmující, protože se očekává, že v budoucnosti se tento problém ještě prohloubí. Při srovnání důchodů na základě různých příjmových skupin vychází najevo, že lidé s nižšími příjmy si polepší více než ti s vysokými mzdy. Například žadatelé o starobní důchod, kteří měli mzdu ve výši 22 400 korun, mohou očekávat důchod odpovídající 86,6 procenta jejich příjmů, což je v kontrastu s osobami, které vydělávají 100 tisíc korun, jejichž důchod klesá na pouhých 33 procent příjmů.
Důchodové složky a redukční hranice
Každý starobní důchod se skládá ze dvou základních částí: základní výměry a procentní výměry, která je úzce spjata s příjmy jednotlivce. V roce 2026 bude základní výměra důchodu stanovena na 4 900 korun, což je částka, kterou obdrží všichni důchodci bez výjimky. Procentní výměra se pak vypočítává na základě průměrné důchodové mzdy, která se odvíjí od příjmů získaných v průběhu pracovního života. Redukční hranice, která je určena pro výpočet procentní výměry, stanovuje, že průměrná mzda do 21 546 korun se započítává z 99 procent, zatímco částka nad tuto hranici se zohledňuje pouze z 26 procent. To je klíčový důvod, proč lidé s vyššími příjmy v důchodu výrazně ztrácejí, neboť jejich příjmy nad stanovenou hranici se již neodrážejí v konečné částce důchodu.
Příklady a praktické dopady na důchody
Praktická ukázka tohoto systému ukazuje na drastické rozdíly v důchodech podle výše příjmu. Například při výši mzdy 40 000 korun měsíčně by důchod činil přibližně 56,2 procenta původní mzdy, zatímco u osoby s příjmem 150 000 korun měsíčně, která by měla odpracováno 45 let, by důchod činil jen 27,8 procenta. Takovéto rozdíly mohou mít vážný dopad na životní úroveň osob, které se po ukončení pracovního poměru ocitnou v důchodu. Mnohé z těchto osob mohou čelit problémům s udržením životní úrovně, na kterou byly zvyklé během aktivního profesního života. Tento trend je alarmující, neboť se očekává, že zájem o předčasné důchody se v budoucnu zvýší, což může dále zkomplikovat celkovou situaci. S ohledem na tyto skutečnosti se zdá, že důchodový systém v České republice potřebuje důkladnou revizi a úpravy, aby lépe reflektoval potřeby a očekávání všech občanů, bez ohledu na jejich příjmy.
