Sobotní referendum, které se konalo na Slovensku, mělo za cíl zrušit nárok některých expolitiků na doživotní rentu po skončení výkonu ústavní funkce. Vzhledem k nízké účasti, která činila pouze 16,13 procenta, bylo referendum vyhlášeno za neplatné. Předseda státní volební komise Eduard Burda potvrdil, že se jedná o druhou nejnižší účast ze všech deseti dosavadních celostátních lidových hlasování v zemi. Pro platnost referenda je podle slovenské ústavy nezbytné, aby se zúčastnila většina oprávněných voličů. V minulosti se podobná situace stala pouze jednou, a to v roce 2003, kdy referendum o vstupu Slovenska do Evropské unie splnilo tuto podmínku.
V referendu téměř devět z deseti hlasujících podpořilo návrh na zrušení doživotní renty pro některé politiky, což bylo prosazeno vládní koalicí premiéra Roberta Fica. Podle nových podmínek by tuto rentu mohl nově pobírat pouze Robert Fico sám. Tato situace naznačuje, že občané mají silný zájem o změnu v odměňování politiků, avšak nízká účast voličů ukazuje na apatii nebo nedostatek důvěry v tento proces. V referendu se však nehlasovalo o zrušení doživotní odměny pro bývalé prezidenty, která je vyplácena již dlouhá léta.
Referendum bylo vyvoláno peticí, kterou iniciovala neparlamentní strana Demokraté, vedená bývalým ministrem obrany Jaroslavem Naděm. Klíčovou otázku, která se týkala předčasných voleb, však prezident Peter Pellegrini odmítl zahrnout do referenda. Podle jeho vyjádření nebyla otázka o nových volbách v souladu se slovenskou ústavou a s předchozím rozhodnutím ústavního soudu. Tímto krokem se prezident snažil zajistit, aby referendum nevedlo k dalším politickým komplikacím a aby byla dodržena ústava.
Obnovení elitních složek prokuratury a policie
Další otázkou, která byla v referendu předložena, bylo obnovení elitních složek prokuratury a policie. Zhruba 92 procent hlasujících se vyslovilo pro tuto obnovu, což ukazuje na silnou podporu veřejnosti pro návrat těchto institucí. Současná vláda Roberta Fica zrušila úřad speciální prokuratury, který měl na starosti dozor nad důležitými případy, včetně těch, které se týkaly korupce. Tato změna byla součástí širších změn v trestním právu, které vláda prosadila po svém nástupu do úřadu v roce 2023. Obnovení těchto složek by mohlo znamenat posílení boje proti korupci a zajištění spravedlnosti pro občany, kteří mají obavy z možného zneužívání moci ze strany politiků.
V souvislosti s referendem se objevují i další otázky týkající se důvěry veřejnosti ve volební proces a politické instituce. Nízká účast může naznačovat, že občané ztrácejí víru v to, že referendum může přinést skutečné změny. Mnozí si mohou myslet, že referendum je spíše symbolickým aktem, než skutečným nástrojem k dosažení politických změn. Politické strany, které se na referendu podílely, by měly vzít v úvahu tento signál a hledat způsoby, jak obnovit důvěru voličů a aktivně je zapojit do politického procesu.
