Podle nejnovějších analýz Komerční banky se česká ekonomika v roce 2026 vyvíjí pozitivně navzdory rostoucím cenám ropy, které jsou důsledkem geopolitických konfliktů na Blízkém východě. Očekávaný růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta je především poháněn domácí poptávkou, investicemi a stabilním trhem práce, který podporuje spotřebu domácností. Vzhledem k rostoucímu napětí v oblasti energetiky se však ekonomické prognózy nezměnily zásadně, což naznačuje, že česká ekonomika je vůči těmto šokům výrazně odolnější než v minulosti.
Hlavním faktorem, který napomáhá růstu, je domácí poptávka, která by měla v tomto roce vzrůst o 3,1 procenta. K tomu přispívají i fixní investice, které se očekávají na úrovni 4,7 procenta. Trh práce, ačkoliv vykazuje mírný nárůst nezaměstnanosti, zůstává napjatý. Nominální mzdy by měly vzrůst tempem přes sedm procent, což zvyšuje kupní sílu domácností. Tento pozitivní vývoj je však doprovázen zvýšenými inflačními tlaky, které brání úrokovým sazbám klesnout na nižší úroveň, jak by se mohlo očekávat.
Geopolitická rizika a energetická náročnost
Rostoucí ceny ropy a jejich dopady na českou ekonomiku nelze srovnávat s energetickou krizí, kterou země prožila v letech 2022 a 2023. Díky strukturálním změnám, jimiž české hospodářství prošlo, je dnes mnohem odolnější vůči podobným šokům. Odborníci se shodují, že současné dopady dražší ropy vnímají spíše jako protivítr než jako faktor, který by měl ekonomiku významně vychýlit z jejího kurzu. Předpokladem však zůstává, že se situace na Blízkém východě nezhorší a konflikt se nebude dále prodlužovat, což by mohlo mít dalekosáhlejší důsledky.
Rostoucí investice a domácí poptávka hrají klíčovou roli v udržení solidní ekonomické dynamiky. Ekonomové očekávají, že v roce 2027 by měl český HDP vzrůst o 2,6 procenta, což je optimistický odhad s ohledem na současné výzvy. Zároveň však zůstávají inflační tlaky na vzestupu, zejména po očištění o ceny potravin a energií, což ztěžuje návrat k nižším úrokovým sazbám. Komerční banka proto prognózuje, že měnové podmínky zůstanou v následujících měsících relativně utažené, což bude mít dopad na úvěrovou politiku a spotřebitelské chování.
Inflace a veřejné finance
V oblasti inflace se očekává, že průměrná míra inflace v roce 2026 dosáhne 2,1 procenta, v roce 2027 se pak zvýší na 2,6 procenta. Vysoké jádrové inflační tlaky souvisejí zejména s náklady na bydlení, růstem mezd a obecně vyšší cenovou dynamikou v sektoru služeb. I když inflace zůstává pod kontrolou, její návrat na trvale komfortní úrovně je pomalejší, než se dříve předpokládalo. Tyto faktory mají zásadní dopad na měnovou politiku a ovlivňují rozhodování České národní banky o úrokových sazbách, které budou muset zůstat na vyšší úrovni, aby se zabránilo dalšímu nárůstu inflace.
Vedle inflačních tlaků si zaslouží pozornost také otázka veřejných financí. Růst ekonomiky o více než 2 procenta by měl pomoci stabilizovat veřejné rozpočty, ale stále existují obavy o udržitelnost veřejných financí v dlouhodobém horizontu. Ekonomika, která roste, může přinést dodatečné příjmy do státního rozpočtu, avšak výdaje na sociální a zdravotní služby se pravděpodobně zvýší, což může ovlivnit celkovou fiskální politiku. Je tedy nezbytné, aby vláda přijala opatření, která zajistí rovnováhu mezi růstem a udržitelností veřejných financí, aby se zabránilo budoucím ekonomickým problémům.
